Jídlo často funguje jako odměna po náročném dni, umocnění příjemných chvil, krátkodobě tiší smutek a dokáže snížit i napětí vzniklé ze vzteku či stresu. Navíc je po něm jednoduché sáhnout, a proto se může snadno stát převažující strategií pro zvládnutí každodenního stresu.
Co s námi vlastně dělá stres?
Stres je přirozenou reakcí organismu na skutečné nebo vnímané ohrožení. Ačkoliv máme v dnešní době tendenci vnímat stres negativně, pravdou je, že se jedná o život zachraňující a velmi důležitou reakci. Pokud by se stalo, že se v životě dostaneme do skutečného ohrožení, právě stresová reakce by nám pomohla přežít.
Co by se s námi v takovou chvíli stalo?
Přesně takovouto reakci ale zažíváme, nejen když jsme vystaveni skutečnému nebezpečí, ale i tomu domnělému, často abstraktnímu. Denně nás totiž "ohrožují" naše katastrofické scénáře ("A co když se stane..."), obavy z budoucnosti, pochybnosti, zda něco zvládnu, tlak na výkon a další těžkosti. Znamená to, že jsme stresu vystaveni mnohem častěji, než by bylo zdravé či prospěšné.
Čokoláda na stres funguje, ale jen krátkodobě
Představte si náročný den v práci. Nakupené úkoly střídal nepříjemný rozhovor s šéfem a pracovali jste přes čas. Přijdete domů, máte ještě plnou hlavu myšlenek. Je zcela přirozené, že se nepříjemného napětí snažíme zbavit, a často proto sáhneme po čokoládě.
Potíž je v tom, že čokoláda skutečně pomůže jen na chvíli. Na pár okamžiků uleví od pociťovaného napětí, ale v momentě, kdy čokoláda zmizí, objeví se silné výčitky svědomí.
Co s tím? Jedinou osvědčenou cestou je vědomě hledat a zařazovat v takovou chvíli jiné strategie, které na stres také pomáhají, ale na rozdíl od nadbytku jídla nemají negativní důsledky (např. přibírání na váze).
V tomto článku vám ukážeme jednu ze tří zdravých zvládacích strategií, které fungují na zmírnění stresu.
Pokud zažíváte stupňující se napětí, můžete mít pocit, že pokud něco okamžitě neuděláte, tak napětí nepůjde vydržet. Pravdou však je, že když napětí vyroste na určitou úroveň, už dále nestoupá, ale nějakou dobu se udržuje konstantní. A následně... začne zcela samovolně a bez našeho zásahu klesat.
Tuto "dovednost" se můžete naučit využívat ve svůj prospěch třeba tím, že se ve chvíli nejvyššího napětí nenajíte. Pomáhá také stanovit si v takové situaci časový limit, během kterého se pokusíte napětí ustát nějak jinak. To může být 10, 15 ale i 30 minut. Jídlo si nezakážete, jen si mezi napětí a jídlo postavíte "zeď", která se po časovém úseku rozplyne. Pokud i po uplynutí daného času budete mít silné nutkání si jídlo dát, dovolíte si to. Je však možné, že po uplynutí času situaci ustojíte bez použití jídla.
Důležité je si také předem naplánovat, čemu se budete v daném časovém úseku věnovat - zda půjdete na krátkou procházku, pustíte si hudbu atd.
Autor Společnost STOB
Asi 10 % potravin končí v koši jen proto, že spotřebitelé nerozumí pojmům “minimální trvanlivosti do” a “spotřebujte do”. Díky plánovaným změnám v označování by se toto číslo mohlo snížit.
Rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně vyhodí potraviny v hodnotě 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč.
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a o nic přece nejde. Jsem to já v době, ještě než jsem se začala zajímat o problematiku plýtvání jídlem. Podle Institutu evaluací a sociálních analýz INESAN takový názor není ojedinělý. Na základě dotazování reprezentativního vzorku populace zjistili, že 74 % respondentů souhlasí s tvrzením, že potravinový odpad není problém, protože je biologicky rozložitelný. V praxi je to ale složitější.