Dle informací EU se ročně vyhodí okolo 8,8 milionů tun potravin jen kvůli datům na obalech. Evropská unie hledá v rámci strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ způsoby, jak toto číslo snížit na minimum a zároveň poskytnout na obalech informace tak, aby se v nich spotřebitelé mohli jednoduše orientovat.
Povinnost uvádět na většině výrobků datum minimální trvanlivosti nebo spotřeby je dána legislativou Evropské unie. Je však primárně na výrobci, kterou z těchto dvou variant zvolí pro svůj výrobek, jaké datum určí a jaké informace o způsobu skladování potraviny a nakládání s ní uvede na obalu.
Jedním z návrhů, jak předejít nesmyslnému plýtvání trvanlivých potravin, je úplné odstranění pojmu “minimální trvanlivost do”. Je to datum, do kterého si potravina uchová svou deklarovanou nejvyšší kvalitu. Pokud ovšem potravinu správně skladujete a nepoškodili jste obal, můžete ji bezpečně sníst i po tomto datu.
Naopak “spotřebujte do” by na potravinách zůstalo. Po uplynutí tohoto data se již konzumace daného produktu silně nedoporučuje, protože označuje velmi rychle se kazící suroviny jako mléčné výrobky, chlazené maso apod.
Rozumíte pojmům na obalech správně? Připomeňte si ještě jednou, jak to vlastně je.
Patří mezi ně například úprava pojmenování a vizuální formy označování. Na trvanlivých potravinách by se tak mohlo místo pojmu „minimální trvanlivost do“ uvádět například „nejlepší před, ale dobré i po“. Odlišovat by se mohly různé typy označování i barevně – např. datum označující zdravotní nezávadnost by bylo psané červeně a datum označující deklarovanou nejvyšší kvalitu zeleně. Označování by pak mohlo být prezentováno třeba takovýmito způsoby (spotřebujte do = use by, minimální trvanlivost = best before):
Další možnou variantou je rozšíření kategorie potravin, kde se data trvanlivosti a spotřeby uvádět nemusí. V současné době se datum nemusí uvádět například na čerstvém ovoci a zelenině nebo pečivu. Nově by do této kategorie mohla patřit třeba i káva, čaj, těstoviny či rýže.
V roce 2022 nám Dana Tříska z Ministerstva zemědělství řekla, že se Česká republika na možné změny zatím nepřipravuje: “V roce 2023 bude teprve probíhat diskuze o konkrétní podobě se členskými státy a finální schválení. Žádná konkrétní podoba ani legislativní návrh tedy není v současné době k dispozici.” V roce 2024 nezaznamenáváme větší posun
Od roku 2022 se v oblasti označování potravin termíny „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“ událo několik změn. V současné době se zvažuje několik možností. Například, Evropská komise provedla průzkum zaměřený na porozumění tomu, jak stávající pravidla pro označování dat ovlivňují spotřebitelská rozhodnutí. Tento průzkum je podkladem pro plánované změny v nařízení 1169/2011, které by mohly vést k zavedení povinných výživových profilů na přední straně obalu a k revizi pravidel pro data spotřeby a minimální trvanlivosti.
O finálních změnách se stále diskutuje, ale jedním z cílů je snížit nepochopení spotřebitelů a tím omezit zbytečné vyhazování potravin.
Pokud se nepřijde na kloudné řešení situace, zůstane u tzv. nulté varianty, tedy že se označování zachová ve stávající formě.
Rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně vyhodí potraviny v hodnotě 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč.
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a o nic přece nejde. Jsem to já v době, ještě než jsem se začala zajímat o problematiku plýtvání jídlem. Podle Institutu evaluací a sociálních analýz INESAN takový názor není ojedinělý. Na základě dotazování reprezentativního vzorku populace zjistili, že 74 % respondentů souhlasí s tvrzením, že potravinový odpad není problém, protože je biologicky rozložitelný. V praxi je to ale složitější.
Všichni moc dobře víme, že bychom se měli hýbat. Pohyb je velmi často prvním krokem na naší cestě za zdravějším životním stylem. Proč tomu tak je? Spánek většina z nás neřeší, v jídle a pití se nechceme příliš „omezovat“, a tak si pořídíme tenisky, kolo nebo permici do fitka. A je to dobře, protože naše tělo bylo stvořeno k pohybu a trpí, když ho nepoužíváme.