Spolu s prudce se zvyšující cenou potravin vyvstává i otázka, kolik jich spotřebitelé znehodnotí a jakou finanční hodnotu vyhozené potraviny mají. Vysoká škola ekonomická v Praze ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a Zachraň jídlo sestavila výpočet pro odhad ceny znehodnocených potravin v domácnostech.
Základem propočtu byla data, která v rámci svého měření získala Mendelova univerzita v Brně v průběhu let 2019 až 2022, což jsou nejpřesnější data o plýtvání českých domácností, jaká jsou k dispozici.
„Komunální odpad ze sídliště, který jsme po dobu tří let měřili, nám dává nejpřesnější údaje o množství skutečně vyplýtvaných potravin. Použita byla průměrná hodnota plýtvání na sídlišti, protože ve vilových či venkovských zástavbách mnoho potravin skončí na kompostu. Jednalo se o 53 kilogramů na osobu za rok po odečtení nevyhnutelného odpadu, jako jsou například skořápky a kosti,” uvádí Lucie Veselá z Mendelovy univerzity v Brně.
A jak jsme k těmto sumám došli? Veronika Mokrejšová, odborná asistentka na Vysoké škole ekonomické v Praze, v týmu s Alenou Filipovou a Jiřím Zemanem, vzali při výpočtu ceny vyplýtvaných potravin do úvahy mnoho proměnných. Mimo jiné také data Českého statistického úřadu o kilogramové spotřebě potravin a o spotřebních výdajích českých domácností na potraviny.
“Mysleli jsme i na jejich složení (dražšími potravinami se totiž plýtvá méně, rychle se kazícími zase více). Díky kvalifikovanému odhadu založenému na datech MENDELU bylo možno do výpočtu zohlednit také potraviny, které vyléváme do dřezu či toalety. Výpočet dále pracuje s inflací (včetně predikce České národní banky na rok 2023) a také s kvalifikovaným odhadem vlivu skutečnosti, že již v průběhu loňského roku k nějakému poklesu plýtvání potravinami v domácnostech vlivem ekonomické krize došlo,” vysvětluje Veronika Mokrejšová z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Asi 10 % potravin končí v koši jen proto, že spotřebitelé nerozumí pojmům “minimální trvanlivosti do” a “spotřebujte do”. Díky plánovaným změnám v označování by se toto číslo mohlo snížit.
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a o nic přece nejde. Jsem to já v době, ještě než jsem se začala zajímat o problematiku plýtvání jídlem. Podle Institutu evaluací a sociálních analýz INESAN takový názor není ojedinělý. Na základě dotazování reprezentativního vzorku populace zjistili, že 74 % respondentů souhlasí s tvrzením, že potravinový odpad není problém, protože je biologicky rozložitelný. V praxi je to ale složitější.
Všichni moc dobře víme, že bychom se měli hýbat. Pohyb je velmi často prvním krokem na naší cestě za zdravějším životním stylem. Proč tomu tak je? Spánek většina z nás neřeší, v jídle a pití se nechceme příliš „omezovat“, a tak si pořídíme tenisky, kolo nebo permici do fitka. A je to dobře, protože naše tělo bylo stvořeno k pohybu a trpí, když ho nepoužíváme.