Co je psychologické bezpečí
Pokud ve firmě vládne psychologické bezpečí, lidi se ptají, debatují, sdílejí své nápady a nebojí se přiměřeně riskovat. Vědí totiž, že za to nesklidí posměch a za případné chyby je nikdo nebude trestat. Neznamená to, že jsme na sebe v týmu stále pozitivní, ale že otevřeně komunikujeme třeba i o nepříjemných tématech.
Jestli vašim poradám vládne jen pár hlasů, mluví hlavně manažer, nikdo nic nerozporuje a prostor pro dotazy zůstává nevyužitý, je čas zpozornět.
„Psychologické bezpečí je přesvědčení, že člověk může vyslovit myšlenky, pochyby, otázky a zveřejnit svoje chyby, aniž by za to byl potrestán nebo ponížen“.
-Amy C. Edmondson
Proč je psychologické bezpečí důležité
Bezpečí je jednou z našich základních potřeb a klíčovou součástí duševní pohody. V kontextu firmy úzce souvisí s potřebou uznání a sounáležitosti, kterou v sobě máme zakořeněnou. Pokud ve firmě není bezpečné prostředí, lidé se vyhýbají neznámým a ohrožujícím situacím, aby neriskovali svou pozici v týmu a nebyli za svůj názor nebo chybu odsouzeni.
To ale znamená, že nemůžou růst, měnit věci k lepšímu a v konečném důsledku se nemůže zlepšovat ani firma. Kde je strach z chyb, přichází totiž stagnace. Klesá produktivita a spokojenost a zvyšuje se naopak stres a fluktuace zaměstnanců.
„Psychologické bezpečí je zcela zásadní pro terapeutický vztah. Když se klient uvolní, může být autentický a zcela sám sebou, dokáže se napojit sám na sebe a své potřeby, nebojí se nahlédnout i na své temné stránky a čelit svým obavám. Bezpečné prostředí ve firmě vytváří příležitost pro změnu a růst, kde může člověk využít svůj potenciál a nebojí se dělat chyby – což je zcela přirozenou součástí procesu učení. Zatímco psychologické nebezpečí udržuje poměrně rigidní a neměnný systém, kde se prosadí jen ti silnější a odolnější, ale chybí zde prostor pro nápady, kreativitu a sdílení.“
-Barbara Kašparovská, psychoterapeutka
7 znaků, že ve vaší firmě vládne nízké psychologické bezpečí
Může to vypadat, jako že vše funguje. Zdání ale klame. Pokud v týmu pozorujete některé z těchto situací, je to signál nízkého psychologického bezpečí.
Důsledky nízkého psychologického bezpečí si pak zaměstnanci nezřídka berou s sebou do terapie. Terapeuti z Hedepy se tak u klientů setkávají s typickými výroky jako:
„Nemůžu si říct o zkrácený úvazek kvůli dětem, kolegyně by se na mě dívaly skrz prsty.“
„Mám pocit, že mě na poradě přehlížejí, že na mém názoru nezáleží.“
„Stojíme tam každé ráno vyrovnaní v řadě jak na odstřel.“
Budovat psychologické bezpečí se firmě vyplatí
Na první pohled to tak možná nevypadá, ale z duševní pohody zaměstnanců ve výsledku těží celá firma. Podle dat Hedepy ve firmách s psychologickým bezpečím panuje:
Kromě toho budete mít jako zaměstnavatel lepší pověst, čímž podpoříte sílu employer brandingu.
Jak psychologické bezpečí ve firmě vytvořit
Už víte, že je na čem pracovat, ale netušíte, kde začít? Pro vytvoření psychologického bezpečí je důležité zaměřit se na čtyři oblasti:
Jak takové prostředí zdravé komunikace a důvěry vytvořit? Tady je několik konkrétních tipů:
Podpořit psychologické bezpečí a vztah vašeho týmu k firmě můžete i hrazenou online terapií v rámci firemních benefitů. Hedepy skrze terapie pomáhá k větší psychické pohodě už více než 20 000 zaměstnanců v 60 firmách.
Autor Peter Hupka
Asi 10 % potravin končí v koši jen proto, že spotřebitelé nerozumí pojmům “minimální trvanlivosti do” a “spotřebujte do”. Díky plánovaným změnám v označování by se toto číslo mohlo snížit.
Rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně vyhodí potraviny v hodnotě 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč.
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a o nic přece nejde. Jsem to já v době, ještě než jsem se začala zajímat o problematiku plýtvání jídlem. Podle Institutu evaluací a sociálních analýz INESAN takový názor není ojedinělý. Na základě dotazování reprezentativního vzorku populace zjistili, že 74 % respondentů souhlasí s tvrzením, že potravinový odpad není problém, protože je biologicky rozložitelný. V praxi je to ale složitější.