Civilizační nemoci
Pokud dlouho sedíme, spálíme méně kalorií a zároveň se snižuje schopnost hormonu inzulínu přesouvat glukózu z krve do buněk. To může vést k zvýšení hladiny cholesterolu a markerů zánětu, ke změně metabolismu tuků a snížení funkce cév. Hrozí nám tedy obezita, cukrovka a srdeční onemocnění.
Při nedostatku pohybu dochází k oslabení kostí, což může vést k větší zranitelnosti kostní tkáně a zvýšenému riziku osteoporózy. Naopak pohyb, jako je chůze a cvičení, zvyšuje zátěž na kostru a stimuluje specializované buňky, aby nahrazovaly starou kostní tkáň novou. Dlouhodobé sezení také zpomaluje průtok krve v nohách, což může vést k většímu riziku vzniku krevních sraženin.
Nadměrné sezení po dlouhou dobu zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny tím, že oslabuje imunitní systém, který se obvykle stará o eliminaci potenciálně rakovinotvorných volných radikálů.
Naše mysl
Dlouhodobé sezení negativně ovlivňuje naši psychiku. Nejsme si toho vědomi, ale po určité době se můžeme cítit smutní, frustrovaní a úzkostní, i když neexistuje žádný konkrétní důvod. Sezení také může způsobit pokles produkce některých neurochemikálií, jako je například dopamin, který je důležitý pro regulaci nálady a emocí. Často se propadáme do deprese, což je velmi nebezpečné psychické onemocnění.
Dlouhodobé sezení má vliv na náš mozek. Již po třiceti minutách sezení se zpomalují funkce mozku, protože svaly, které se nepohybují, nepumpují dostatek okysličené krve do mozku. Dochází tak ke snížení produktivity práce a také ke snížení její kvality. Dlouhé sezení může vést k nedostatečnému okysličení mozku, což může způsobit otupělost a zhoršení kognitivních schopností. Dlouhé sezení může také snížit kvalitu spánku, což dále ovlivňuje kognitivní schopnosti a náladu. Některé studie naznačují, že dlouhodobé sezení může zvýšit riziko vzniku neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.
Asi znáte ten pocit, kdy jste po celém dni na počítači vyčerpaní. Je to způsobeno právě nízkou aktivitou vašeho těla.
Možná jste překvapeni tím, jaký vliv má dlouhé sezení na lidské tělo. Odložme nyní všechnu práci, která vás ještě čeká, a pojďme si na 5 minut zacvičit vestoje a protáhnout si celé tělo. Nic dalšího k tomu nepotřebujete, nemusíte se převlékat do cvičebního úboru, takové cvičení zvládne každý v kanceláři nebo na home office.
VIDEO s LEKCÍ
Autor Jiří Zadina
Asi 10 % potravin končí v koši jen proto, že spotřebitelé nerozumí pojmům “minimální trvanlivosti do” a “spotřebujte do”. Díky plánovaným změnám v označování by se toto číslo mohlo snížit.
Rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně vyhodí potraviny v hodnotě 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč.
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a o nic přece nejde. Jsem to já v době, ještě než jsem se začala zajímat o problematiku plýtvání jídlem. Podle Institutu evaluací a sociálních analýz INESAN takový názor není ojedinělý. Na základě dotazování reprezentativního vzorku populace zjistili, že 74 % respondentů souhlasí s tvrzením, že potravinový odpad není problém, protože je biologicky rozložitelný. V praxi je to ale složitější.