Vyhoření zaměstnanců je stav fyzického a duševního vyčerpání způsobeného dlouhodobým a nadměrným stresem. Dochází k němu, když se zaměstnanci cítí zahlcení a neschopní plnit neustálé požadavky. Jak stres pokračuje, začnou ztrácet zájem a motivaci, která je vedla k tomu, aby přijali určitou roli. Časem mohou mít pocit, že už nemají co nabídnout.
Tato myšlenka zdůrazňuje důležitost zaměření se nejen na finanční zisk, ale také na blaho zaměstnanců, kteří přispívají k úspěchu podniku. V tomto článku probereme nejúčinnější způsoby, jak pomoci předcházet vyhoření zaměstnanců.
Jaká je cena vyhoření zaměstnanců?
Vyhoření zaměstnanců představuje v rychle se rozvíjejícím pracovním prostředí stále větší problém. Ovlivňuje nejen produktivitu a morálku, ale i celkové zdraví zaměstnanců.
Světová zdravotnická organizace (WHO) uznává syndrom vyhoření jako „profesionální fenomén“, který vede ke snížení produktivity a apatii v práci. Studie Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek z roku 2020 zjistila, že 43 % pracovníků v celé EU se ve své práci cítí napjatí, přičemž 38 % uvedlo, že se alespoň několikrát za měsíc cítili kvůli práci na dně, což jsou oba potenciální ukazatele syndromu vyhoření.
Podle studie Gallup je u vyhořelých zaměstnanců o 63 % vyšší pravděpodobnost, že si vezmou den pracovní neschopnosti, a 2,6krát vyšší pravděpodobnost, že budou aktivně hledat novou práci. Navíc, i když zůstanou, obvykle mají o 13 % nižší sebevědomí, co se týče jejich výkonu, a je o polovinu méně pravděpodobné, že budou se svým manažerem diskutovat o tom, jak přistupovat k dosažení pracovních cílů.
Prevence vyhoření zaměstnanců
Aktivní přístup k prevenci syndromu vyhoření je nejen prospěšný, ale pro prosperující pracovní kulturu přímo nezbytný.
Zde je několik účinných strategií, které lze implementovat, aby se zabránilo vyhoření zaměstnanců a bylo podpořeno zdravé a produktivní pracovní prostředí:
Závěr
Prevence syndromu vyhoření není jen o snížení pracovní zátěže a stresu, ale o vytvoření prostředí, kde se zaměstnanci cítí podporováni a pochopeni. Zaměřením se na kvalitu času stráveného v práci a upřednostněním wellbeingu zaměstnanců mohou organizace vytvořit udržitelnou pracovní kulturu, která předchází vyhoření a podporuje produktivitu.
Autorka Karolína Purtzová
Asi 10 % potravin končí v koši jen proto, že spotřebitelé nerozumí pojmům “minimální trvanlivosti do” a “spotřebujte do”. Díky plánovaným změnám v označování by se toto číslo mohlo snížit.
Rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně vyhodí potraviny v hodnotě 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč.
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a o nic přece nejde. Jsem to já v době, ještě než jsem se začala zajímat o problematiku plýtvání jídlem. Podle Institutu evaluací a sociálních analýz INESAN takový názor není ojedinělý. Na základě dotazování reprezentativního vzorku populace zjistili, že 74 % respondentů souhlasí s tvrzením, že potravinový odpad není problém, protože je biologicky rozložitelný. V praxi je to ale složitější.