Jsme to, co jí to, co jíme | Články | Edenred
Jsme to, co jí to, co jíme
No a proč pro ně byla střeva tak důležitá? Ve střevech se totiž nachází mikrobiom, což je specifická komunita mikrobů žijících uvnitř, nebo na povrchu těla člověka, a geny. Patří mezi ně mimo jiné bakterie, eukaryotické viry, bakteriofágy a další. Zajímavé je, že mikroorganismy tvoří 1–3 % hmotnosti člověka, což u 90kg muže činí 1–2,7 kg.
Zhruba 80 % našeho imunitního systému sídlí právě ve střevech. Mikrobiota má v těle řadu funkcí: učí náš imunitní systém rozpoznávat nebezpečné vetřelce a produkuje důležité protizánětlivé látky, které bojují proti škodlivým mikroorganismům.
Jak mikrobiom ovlivňuje hubnutí?
Mikrobiota se podílí i na tvorbě některých vitaminů, které si naše tělo neumí vytvořit, a také napomáhá trávení a vstřebávání živin, díky nimž existujeme. To znamená, že každý z nás může mít jinou schopnost trávit a vstřebat živiny z jedné a té samé potraviny podle toho, v jakém stavu je náš mikrobiom. Je to i jeden z důvodů, proč na konzumaci stejné stravy reagujeme každý odlišně. Z mnoha důvodů bychom tedy měli o náš mikrobiom pečovat.
Škodí mu ultrazpracovaná strava, fastfoody, cukrovinky, slané pochutiny a jídla bez skutečné nutriční hodnoty. Dále alkohol, kouření, zbytečné užívání léků (antibiotik), stres, nekvalitní spánek, jednostranné stravování nebo nadměrná hygiena.
Neznamená to, že už si nikdy nemůžeš dát oblíbenou sladkost, brambůrky nebo skleničku, ale pokud cítíš, že máš oslabený imunitní systém, problémy se zažíváním nebo návaly chutí, vyřaď na pár týdnů všechno, co tvému mikrobiomu neprospívá, a dopřej mu čas na obnovu.
Podpořit ho naopak můžeš konzumací potravin obsahujících vlákninu (hlavně zelenina a ovoce) a probiotika, které najdeme třeba v zakysaných mléčných výrobcích a kvašené zelenině.
Nicméně, kolik a jakých bakterií bychom měli skutečně přijímat, abychom cíleně podpořili náš mikrobiom, zůstává stále neznámo. Zatím totiž nejde přesně zjistit, v jakém stavu se náš mikrobiom nachází nyní a které konkrétní bakterie nám mohou chybět. Nejlepším řešením je snaha o co největší pestrost a zdroje vlákniny i probiotik co nejvíce střídat.
Autor Vojta Urban
Další články
zachranjidlo | minimální trvanlivost | plýtvání jídlem
Jak snížit plýtvání? Diskutuje se o zrušení “minimální trvanlivosti”
Asi 10 % potravin končí v koši jen proto, že spotřebitelé nerozumí pojmům “minimální trvanlivosti do” a “spotřebujte do”. Díky plánovaným změnám v označování by se toto číslo mohlo snížit.
zachranjidlo | plýtvání jídlem
Účet za plýtvání? V roce 2023 činí 14 000 Kč za rodinu
Rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně vyhodí potraviny v hodnotě 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč.
zachranjidlo | plýtvání jídlem
Kam s potravinovým odpadem ve městě? Do směsi ne
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a o nic přece nejde. Jsem to já v době, ještě než jsem se začala zajímat o problematiku plýtvání jídlem. Podle Institutu evaluací a sociálních analýz INESAN takový názor není ojedinělý. Na základě dotazování reprezentativního vzorku populace zjistili, že 74 % respondentů souhlasí s tvrzením, že potravinový odpad není problém, protože je biologicky rozložitelný. V praxi je to ale složitější.