Alarmující je i skutečnost, že počet onemocnění stále roste, zejména ve vyspělých zemích. Důležitá je prevence a podstatné je nepodceňovat samo vyšetření při jakýchkoli změnách na prsou.
Rakovina prsu zůstává jedním z nejčastějších typů rakoviny mezi ženami po celém světě. Podle statistik Světové zdravotnické organizace představuje rakovina prsu nejčastější druh rakoviny mezi ženami a je druhou nejčastější příčinou úmrtí žen v souvislosti s rakovinou po rakovině plic.
Statistiky ukazují, že každý rok bývá diagnostikováno přibližně 2,3 milionu nových případů rakoviny prsu a přes 600 tisíc žen zemře na tuto nemoc. Prevence je klíčová. Jedním z nejdůležitějších opatření je pravidelné samovyšetření prsou a pravidelné vyšetření u lékaře. Některé ženy ale mohou mít z vyšetření strach. Může to být zapříčiněno jak nepříjemnou zkušeností s bolestí na mamografu, tak obavami z ozáření.
„Některé ženy, není jich ale mnoho, mají určitou skepsi vůči mamografii. Jedna část kvůli nějaké nepříjemné zkušenosti, kdy ženy udávají, že je prováděné vyšetření bolelo, a už ho nechtějí pro bolest opakovat znovu, druhá skupina kvůli strachu ze záření. Co bych vzkázala první skupině – pro provedení mamografického vyšetření je nutná komprese, tedy stlačení prsu, aby se tkáně prsu rozložily a byly přehledné. Samo o sobě vyšetření není nepříjemné, ale každý jsme jiný, každý máme jinou hranici bolestivosti, všechno je to o domluvě. Laborantkám je možné říct, aby se příště vyšetření udělalo s menší kompresí. Naším cílem není totiž pacientkám ubližovat, kompletním vynecháním screeningové mamografie jen kvůli bolesti by se už ale ublížit mohlo."
MUDr. Bianka Šovčíková, lékařka VFN
Jedná se o suspektní ložiskovou lézi zachycenou při screeningovém mamografickém vyšetření. Léze se nachází na kraniokaudální projekci. Systém Carebot nejen tuto lézi zachytil, ale také predikoval její vysokou rizikovost a určil její přesnou velikost.
"A co bych vzkázala druhé skupině? Všechno je to zase o tom, kde čerpáme informace. Prováděné mamografické vyšetření je vyšetření, které využívá měkké, nízkoenergetické rentgenové záření. Určité množství záření přijímáme denně z přírodního pozadí nebo například při transatlantických letech. Proto screeningové vyšetření každé 2 roky není rizikem vzniku karcinomu prsu, respektive samotný přínos toho vyšetření určitě převažuje nad riziky vzniku karcinomu prsu. I samotný pokrok v radiologii a digitalizace mamografie vedly k značnému snížení dávek záření, takže preventivní vyšetření je možné provádět bez obav."
MUDr. Bianka Šovčíková, lékařka VFN
Autor Matěj Misař
Asi 10 % potravin končí v koši jen proto, že spotřebitelé nerozumí pojmům “minimální trvanlivosti do” a “spotřebujte do”. Díky plánovaným změnám v označování by se toto číslo mohlo snížit.
Rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně vyhodí potraviny v hodnotě 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč.
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a o nic přece nejde. Jsem to já v době, ještě než jsem se začala zajímat o problematiku plýtvání jídlem. Podle Institutu evaluací a sociálních analýz INESAN takový názor není ojedinělý. Na základě dotazování reprezentativního vzorku populace zjistili, že 74 % respondentů souhlasí s tvrzením, že potravinový odpad není problém, protože je biologicky rozložitelný. V praxi je to ale složitější.