Nejde jen o množství spánku. Minimálně stejně důležitá je jeho kvalita. Tu jednak určuje hladina „spánkového hormonu“ melatoninu, který je navíc jedním z nejdůležitějších ochránců našeho zdraví. Jedná se totiž o jeden z nejsilnějších antioxidantů.
Jeho množství můžeme navýšit velmi snadno. Stačí aspoň 90 minut před spaním omezit nebo ideálně úplně blokovat zdroje modrého světla (zářivky, obrazovky apod.), které zásadně snižují jeho vyplavování. Nejjednodušším řešením je použít speciální brýle, které tuto složku světla odfiltrují.
Druhým kritériem je pravidelnost v podobě synchronizovaného cirkadiánního rytmu. Jedná se o vnitřní hodiny uvnitř naší hlavy, které vysílají signál do každé části těla. Kromě střídání bdělosti a spánku ovládají například náš apetit a metabolismus celkově, vylučování hormonů, náladu, energii, emoce a mnoho dalšího.
Seřiďte si vaše vnitřní hodiny ve 3 jednoduchých krocích:
Tenhle náš biorytmus ovšem netrvá přesně 24 hodin. Proto je velice důležité, aby byl náš spánek pravidelný, tzn. usínání i probouzení v podobný čas během celého týdne. V opačném případě naše tělo každý den zbytečně vydává hromadu energie na to, aby se přizpůsobilo novému režimu.
Představte si to třeba jako počítač, na kterém se spustí automatická aktualizace. Nutně ho potřebujete použít, ale on nemůže pořádně fungovat a využít svůj potenciál, dokud se nedostane do optimálního nastavení. A úplně stejně je to s fungováním a výkonem našeho těla i mozku.
TIPY PRO KVALITNÍ SPÁNEK
Ráno dělá den! Pravidelný čas vstávání a správná ranní rutina jsou jedním z nejdůležitějších pilířů kvalitního spánku a stabilní energie během celého dne. A pokud se vám náhodou stane, že se večer dostanete do postele o něco později, není to ještě takový průšvih.
Vždy je ale důležité vstát ve stejný čas jako normálně, provést ranní rutinu a šlofíka navíc si dopřát následně během dopoledne nebo po obědě. Nedojde tak k posunu vnitřních hodin a vyhneme se propadům energie i nálady během následného seřizování, které může trvat několik dnů.
Autor Vojta Urban
Asi 10 % potravin končí v koši jen proto, že spotřebitelé nerozumí pojmům “minimální trvanlivosti do” a “spotřebujte do”. Díky plánovaným změnám v označování by se toto číslo mohlo snížit.
Rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně vyhodí potraviny v hodnotě 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč.
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a o nic přece nejde. Jsem to já v době, ještě než jsem se začala zajímat o problematiku plýtvání jídlem. Podle Institutu evaluací a sociálních analýz INESAN takový názor není ojedinělý. Na základě dotazování reprezentativního vzorku populace zjistili, že 74 % respondentů souhlasí s tvrzením, že potravinový odpad není problém, protože je biologicky rozložitelný. V praxi je to ale složitější.