V posledních letech jsme jako společnost prošli velkými změnami a zkouškami, které zasáhly naše duševní zdraví. Podle dat se s psychickými problémy potýká více než 30 % z nás a roste tak i zájem o psychologickou pomoc.
Spousta lidí také přehodnotila svůj vztah k práci a v jejich životě tak už kariéra nezaujímá první místo. Z průzkumu Harvard Business Review vyplývá, že polovina lidí opouští zaměstnání právě kvůli stresu a nepohodě. Celých 53 % zaměstnanců pak po pandemické zkušenosti považuje zdraví a psychickou pohodu za důležitější než práci. Své psychické zdraví se zkrátka rozhodli dát na první místo a nebojí se ho chránit změnou zaměstnavatele. Udržet si stabilní tým je tak těžší než kdy dříve.
Dalším faktorem je také produktivita, která pod dlouhodobým nadměrným stresem výrazně klesá. A nižší pracovní výkon týmu se zákonitě podepíše i na výsledcích firmy. Nemusí ale jít jen o pracovní stres. I problémy z osobního života do naší práce zasahují. Nikdo nedokáže překročením prahu kanceláře přepnout a zapomenout na všechno, co prožívá „tam venku“.
Proto se řada firem rozhodla svým zaměstnancům ulehčit cestu k odborné pomoci a nabízí jim terapii jako firemní benefit.
Celých 91 % lidí si myslí, že by se zaměstnavatel měl o jejich mentální zdraví přímo zajímat. Podle dat Hedepy, poskytovatele terapie online, zaznamenalo 91,7 % firem z řad jejich klientů zájem o terapii od samotných zaměstnanců.
Tento trend bude ještě znatelnější s příchodem mladé generace do produktivního věku. 66 % zástupců generace Z (ročník narození 1996–2010) chce pracovat ve firmě, která se zajímá o jejich duševní zdraví a pohodu.
Přínos terapie pro lidi ve firmě je jasný – větší psychická pohoda. Jaký to má ale skutečný dopad pro samotnou firmu?
Hlavních přínosů je hned pět:
Hrazená terapie samozřejmě není jedinou cestou. Způsobů, jak podpořit psychické zdraví zaměstnanců, je více. Proto firmy často nabízejí celé balíčky benefitů, jimiž lidem zpříjemňují práci a snaží se je držet daleko od syndromu vyhoření.
Svému týmu můžete dopřát:
Autor Peter Hupka
Asi 10 % potravin končí v koši jen proto, že spotřebitelé nerozumí pojmům “minimální trvanlivosti do” a “spotřebujte do”. Díky plánovaným změnám v označování by se toto číslo mohlo snížit.
Rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně vyhodí potraviny v hodnotě 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč.
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a o nic přece nejde. Jsem to já v době, ještě než jsem se začala zajímat o problematiku plýtvání jídlem. Podle Institutu evaluací a sociálních analýz INESAN takový názor není ojedinělý. Na základě dotazování reprezentativního vzorku populace zjistili, že 74 % respondentů souhlasí s tvrzením, že potravinový odpad není problém, protože je biologicky rozložitelný. V praxi je to ale složitější.